Autoři: Eva Klápšťová, Petr Klápště + Zuzana Kejhová Přenosilová
Studii a dokumentaci pro územní řízení jsme zpracovali v roce 2007, park byl realizován v roce 2010 podle dalších stupňů dokumentace, nad kterými jsme již vzhledem ke způsobu jejich zadání ze strany města neměli kontrolu. Výsledné řešení detailů, materiálů a výsadeb tak neodpovídá naší původní představě, základní koncepce však byla dodržena.

Participace veřejnosti

Zapojení veřejnosti proběhlo formou dotazníkového šetření, debaty v infostánku na místě a plánovací setkání nad problémy, hodnoty a programem (cílovými aktivitami v prostoru). Setkání nad variantami z časových důvodů (snaha stihnout dotační výzvu strukturálních fondů) neproběhlo.

Výchozí situace

Řešená plocha vznikla při asanaci v 70. letech 20. století, v rámci výstavby sídliště však nebyla dořešena a od té doby funguje v podobě dnešního letitého provizoria. Záměrů, jak ji využít byla celá řada, ale žádný se neuskutečnil. Postupem času začala být obyvateli vnímána jako nedílná součást systému veřejných prostranství.
Veřejné prostory v zájmovém území jsou poměrně zajímavé tím, že se zde na rozdíl od většiny dalších jabloneckých sídlišť podařilo vytvořit dva polosoukromé „vnitrobloky“, jakousi přirozenou zadní, intimnější stranu domů. Tyto prostory dnes velmi dobře fungují, a jsou hojně využívány, zejména maminkami s dětmi a mládeží. Řešený prostor funguje jako „přední“, veřejná a rušnější strana domů, vzhledem k absenci podobného prostoru v širokém okolí hraje částečně i roli náměstí.
Park leží na hlavní pěší trase centrum – Žižkův vrch. Ze severní strany (přes řeku) je park velmi špatně přístupný. Na východním okraji parku je konečná tramvaje.

Řešení návazností

Z participace obyvatel i našich analýz vyplynul velký význam napojení na okolí, které je v současné době problematické a je nutné ho dořešit. Je zřejmé, že důkladné řešení všech napojení by mělo být zpracováno systematicky v rámci budoucí regenerace sídliště Nisa a sídliště Na Vršku. Přesto se návaznostmi parku zabýváme, a to ze dvou důvodů:

• je třeba zajistit, aby návrh parku předvídal možná řešení napojení tak, aby na ně v budoucnu ponechal odpovídající prostor (návaznosti 1,2,4,7,8).
• méně (finančně i věcně) náročná změny je nutné provést co nejdříve, byť některé pouze provizorním způsobem. Velké množství návštěvníků si zaslouží důstojné podmínky (a ne nutnost chodit blátem). Jedná se o návaznosti 3,5,6.

Funkční členění parku

Komunikace: Parkem prochází řada důležitých komunikací, proto považujeme za podstatné při volbě designu a materiálů důsledně rozlišovat mezi jednotlivými účely.
Plochy: Prostor parku je podrobněji rozčleněn na dílčí zóny, které mají zároveň rozdílné požadavky na architektonické řešení. Jsou děleny na 4 skupiny a doplňkové parkování.

Oblasti se vyznačují tím, že jsou poměrně otevřené, nemají jasně definované hranice. Jsou určeny především pro pohyb. Prostory aktivit jsou pohledově propojené s bydlením v ulici Nová Pasířská a prostorem smyčky tramvaje. Vizuální propojení umožňuje jednak účinnou sociální kontrolu a zároveň funguje jako pozvánka ke vstupu. Vycházkové prostory tvoří menší část parku a jako oživení zde funguje kontakt s řekou.
Místa mají jasně definovanou hranici, jsou určeny především k delšímu pobytu – sezení, postávání.

Konkrétní prostory
L1 – louka příležitostných akcí — Slouží k občasnému pořádání drobných akcí (Slavnosti Nisy apod.), pro tento účel je zde volná plocha, pevné podium a přístupová schodiště k řeky.
L2 – velká louka aktivit, L3 – malá louka aktivit — Obě louky jsou volné prostory , které mohou obyvatelé používat sami (posezení v trávě, frizbee, venčení psů apod.), občas by se zde pro oživení mohly objevit různé umělecké artefakty.
L4 – louka u řeky — Je v úrovni současného terénu cca. 1m nad hladinou řeky a slouží k procházení s při kontaktu s řekou. Od zbytku parku je mírně odstíněna několika stromy ponechanými ze současného náletu.
1 – centrální prostor — Navazuje na již dnes úspěšný prostor, kam si lidé chodí i z poměrně velké dálky posedět, číst, popovídat. Je tvořen různými sestavami laviček umožňujícími různými výhledy a různé druhy komunikace.
2 – sezení u cyklostezky — Malé sezení okolo kmene stromu s výhledem na louku L3. Může sloužit k odpočinku pro cyklisty.
3 – pobytová loučka na nábřeží — Místo, kde procházková cesta klesá k vodě na úroveň koruny navigace je rozšířeno tím, že je do současného terénu vyhlouben prostor pro malou pobytovou loučku půlkruhového tvaru. Lavičky zde umístěné mají svahem krytá záda. Druhá skupina laviček je postavena tak, aby skýtala výhled na Kupfeho lávku.
4 – pobytové schody — Schodiště s velkými stupni na posezení a malými pro pohyb (princip tribuny na stání) s přímým kontaktem s řekou. Využívá místa, kde na protějším břehu není objekt, který by bránil ve výhledu.
5 – posezení nad řekou — Klidné posezení nabízející klidné zákoutí a pohled na park přes řeku. Pro sociální kontrolu je důležité, aby na toto místo bylo alespoň zčásti vidět z prostoru školky a mezi stromy z louky L2.
P – parkování — Dle územního plánu je prostor pro parkování navrhován podstatně větší. V tomto tato studie může vést k úvahám o redukci parkovacích ploch. Kromě možnosti  vytvořit zde standardní parkoviště, navrhujeme k prověření malý parkovací dům o kapacitě 14 míst, který by mohl diversifikovat typy parkovacích míst na sídlišti. Ze strany parku může být zakryt terénní vlnou, která přejde do jeho zelené střechy.

Výtvarné řešení

Výtvarné řešení vychází z funkčního rozčlenění. Park je řešen spíše krajinářsky, to znamená s použitím oblých tvarů komunikací a volným rozmístěním dřevin. Stromy jsou komponovány většinou ve vnitřních obloucích cest, aby je pomáhaly pocitově definovat.
Kontrastně působí střední část určená k posezení, která evokuje bývalou ulici U Lávky a je pravoúhle geometrická s keři sázenými do obdélných záhonů.
Na západní straně je park pohledově uzavřen 2m vysokou terénní vlnou, která (v případě, že zde budou vybudovány garáže) přechází do zelené střechy parkovacího domu.