Architektura: Jan Márton

Urbanistické řešení

Navrhovaná stavba je podélného tvaru, respektující sbíhající se hranice pozemku na západě. Umístěna je u severní hranice, u pozemku 1024 s funkcí komunikace. Důvodem je zejména ponechání spojité obytné části pozemku před jižní fasádou, která je nejcennější z hlediska denního a večerního pobytu. Podélný půdorys domu řadí postupně od obce val skrývající stavbu pohledům z vesnice, automobilová stání se skladem, samotnou obytnou část s navazující terasou a atelier, který se otevírá na východ do volné krajiny. Části stavby jsou propojené jižní terasou.

Dům bude nepodsklepený, založený na crawl space. Nevytápěné části a terasy budou založeny na vlastních základech. Jejich podlahy budou snížené oproti části obytné, kde je preferencí pocit výhledu a odpojenosti od terénu. Dispoziční řešení reaguje na světové strany — obytné místnosti jsou umístěny na jihu, s jižním a východním výstupem na terasu, zatímco zázemí stavby se otáčí směrem na sever. Ložnice směřuje k východu, do krajiny a k vycházejícímu slunci.

Vstup a vjezd ke stavbě je umístěn ze severu. Doprava v klidu je řešena na vlastním pozemku, pod střechou přístřešku se nachází dvě automobilová stání.

Východní část pozemku — zahrada — je určena pro osázení ovocnými stromy a umístění zahradního domku. K propojení této části zahrady a domu slouží terasa prodloužená přes zahradní jezírko.

Architektonické a výtvarné řešení

Koncept stavby vychází ze zjištění, že ačkoliv je dům v blízkosti obce Terezín, mnohem více se na pozemku uplatňuje vliv krajiny než krásná původní venkovská zástavba s kompaktními domky se sedlovými střechami, ohraničujícími hospodářské dvory. Respekt ke krajině je uplatněn v prolamovaných tvarech, podobajících se okolní zvlněné krajině s nepravidelnými tvary polí a nízkými kopci. Důležité jsou totiž pohledy na vesnici z volné krajiny, které by stavba neměla narušit. K původní zástavbě se stavba obrací svou kratší částí se zemním valem, takže není prakticky viditelná, dá-li se o viditelnosti úzkým, cca 6 m širokým vjezdem mezi ploty a stodolou vůbec mluvit. Návrhem jde zejména o snahu ochránit veřejný zájem a novým zásahem nenarušit původní ráz a ducha místa, za dodržení okrajových podmínek stanovených investorem.

Půdorysné prolamování stavby vychází z prostorových možností obytné části, která je hlavní fasádou směřována k výhledu na Choustník a mimo vzrostlý jasan na hranici pozemku. Západní nevytápěná část stavby mírně uzavírá jižní předprostor domu. Terasa s ateliérem už navazuje na obytnou část lineárně, směřujíce do volné krajiny — toto směřování podtrhuje přesah střechy, východní prosklení ateliéru i terasa průběžná přes zahradní jezírko.

Výškové prolamování vychází ze západních pohledů od vesnice a východních větrů — představuje kopec od dvou vrcholech. Západní vrcholek je nad dětskými pokoji, odtud se střecha postupně svažuje k terase, která je naopak intimní. Odtud už střecha stoupá k ateliéru, její výška umožňuje vložení mezipatra nad sklad pro přespávání návštěv. K východu se střecha postupně snižuje — pro zvednutí vanutí východních větrů bude využita zeleň osazená u zahradního jezírka.

Hlavní hmota obytné části domu je kompaktní, dodržuje základní principy návrhu úsporných domů. Orientace i celkové umístění vychází z otevření do nejcennější části zahrady, která je navečer příjemně osluněna. Propojení interiéru a exteriéru je zajištěno velkoformátovým bezrámovým zasklením. Fasáda je řešena světlou vápennou omítkou pro akcentování této hmoty mezi dalšími navazujícími dřevěnými částmi stavby.

Ateliér a sklady jsou opatřeny svislým bezúdržbovým modřínovým prkenným obkladem, který kontrastuje s vodorovným vyzněním celé stavby. Pro potlačení okenních otvorů jsou využity okenice a krytí dveří taktéž ve stejném obkladu. Veškeré konstrukce nevytápěných částí jsou navrženy jako dřevěné.

Architektura je na jihu doplněna navazujícími přesahy střech, částečně podpíraných hranatými sloupy. Zjemnění je dosaženo vodorovným latěním, které je před okny do obytné části doplněno posuvnými okenicemi. Latění uzavírá předprostor skladu na západě a terasu ze severu. Druhou vodorovnou linkou jsou terasy, které se postupně díky schodům snižují směrem k jezírku a ateliéru a vytváří tak různé odpočinkové plochy, navazující na terén i na koupací část zahradního jezírka. Propojení s terénem je zajištěno lehkými schůdky. Stříšky, stínící prvky a další navazující konstrukce jsou provedeny z modřínového dřeva s ponecháním přírodního šedavého vzhledu. Tyto konstrukce jsou objektu předsazeny zejména z důvodu stínění proti přehřívání interiérů. Pergoly a sloupy lze nechat popnout zelení, případně doplnit trelážemi nebo sítěmi.

Severní fasáda je řešena obdobně — vchod do domu je řešen jako zakrytý a uzavřený ze severu, na východ však s průhledem mezi latěmi. Stejné řešení je použito i pro parkovací stání, kde je do vyšší části prostoru pod střechu vestavěno skladovací mezipatro.

Všechny střechy budou ozeleněny jako bezúdržbové extenzivní, se sukulentními společenstvy. Na západní části střechy bude použit silnější substrát tak, aby na střechu mohly proběhnout vyšší rostliny ze země a tím se střecha vizuálně se zemí propojila. Ozeleněné střechy sníží vliv domu na vodní režim tak, že voda zůstane v krajině a ovlivní přirozeným způsobem mikroklima v okolí domu, zbytečně nezvýší teplotu okolního vzduchu a díky menším rozdílům teplot v konstrukci zvýší životnost střešního pláště. Střecha je provětrávaná. Na lze v budoucnu umístit i fotovoltaické panely, respektující její spád.

Interiér stavby bude řešen v návaznosti na zvolenou konstrukci. Na obvodových stěnách bude na OSB desky aplikována hliněná omítka. Stropy budou v sádrokartonu, v bílé barvě. Součinností těžkých příček, hliněných omítek a konstrukce podlahy přitížené hliněným zásypem bude zajištěna dostatečná tepelná akumulace budovy. Část příček bude dle potřeby statiky, či na místech s posuvnými dveřmi, řešena jako lehké ze sádrokartonu či OSB desek. Příčky budou omítnuty světlou omítkou, v případě hliněných nepálených cihel lze použít prodyšnou – vápennou či kaseinovou omítku. Pro vnitřní omyvatelné povrchy v koupelnách a kuchyni lze použít bezesparé stěrky, dlažby či sklo.. 

Vjezdová část bude kryta vsakovací dlažbou či jiným povrchem s retenční schopností. Ostatní části pozemku budou zatravněny nebo jinak ozeleněny v rámci sadových úprav. Doplněno bude zahradní jezírko se samočistící schopností (min. plocha dle podmínek cca 50-80 m²), kam bude svedena dešťová voda a voda z čistírny odpadních vod.