Proluka je jedním z posledních nezastavěných pozemků, které se dosud nacházejí uprostřed kompaktní blokové zástavby starých Vršovic a sousedí s rázovitým veřejným prostorem – vršovickým Tržíčkem. Rozhodnutím zastupitelstva MČ Praha 10 dne 4.2.2013 byly obecní pozemky schváleny k prodeji soukromé developerské firmě Magnolia Invest. Firma, jejímž vlastníkem je architekt a developer Karim Reda Rachidi, zde plánuje výstavbu dvou domů. Silný zájem sousedů a místních o budoucí podobu Proluky a Tržíčku inicioval dohodu s investorem na zapojení obyvatel okolí do vytváření budoucí podoby zástavby. Městská část se připojila a zadala studii na veřejný prostor Tržíčku.

Projekt pomalu opět posouvá dál. Investor připravuje nové varianty, ve kterých se snaží reagovat na připomínky z veřejného plánovacího setkání 24. 6. Nové varianty však jsou náročnější na podklady pro územní rozhodnutí — a tedy z nich vyplývají časově náročné procedury.

Co zatím proběhlo?

Zatím proběhlo několik aktivit, jejichž cílem bylo získat podklady pro varianty návrhu domů i veřejného prostoru: vnímané hodnoty a problémy současného stavu (co rozvíjet a co řešit), cílové aktivity (pro jaké činnosti vytvořit podmínky), cílový charakter/image prostoru a vnímané hrozby (čeho se v rámci návrhů vyvarovat).

„Průběžné“ setkání se konalo 11. 4. odpoledne přímo na místě v proluce.

Bylo doprovázeno pestrým programem, připraveným členy a spolupracovníky občanského sdružení Start Vršovice, který lákal k zastavení.

Plánovací setkání navázalo týž den od 18:45, ve třech menších pracovních skupinách byla podrobněji rozvíjena a doplněna témata z průběžného setkání.

Pozorování pohybu lidí v prostoru během jednoho typického všedního dne, byly zaznamenávány počty i trasy procházejících.

Dílčí ideové setkání se zainteresovanými jednotlivci na téma kulturních akcí a trhů, a dále se zájemci o prostory v nové výstavbě.

výsledky 1 setkání

Debaty byly velmi plodné, výstupy jsou v nejlepším slova smyslu podrobné – právě podrobnosti a drobné nápady jsou jejich kořením. Stojí za to si je v přiloženém souboru pročíst, zde uvádíme jen krátký výtah – ve své stručnosti vlastně méně zajímavý:

• Prostorem projde denně asi tři a půl tisíce lidí.
• Hlavní vnímané hodnoty jsou zeleň příjemná na pohled i svou (ve městě osvěžující) neorganizavaností; dále rázovitost a vzdušnost prostoru, výhledy a průhledy; a společenské akce a prostor pro setkání.
• Hlavní vnímané problémy spočívají v tom, co dnes degraduje tržíček – představují problematické provozovny (herny, nonstop, zastavárna) a parkující auta okupující prostor a znemožňující pohyb a aktivity na tržíčku (zhoršilo se zavedením parkovacích zón na území Prahy 2).
• Mezi prioritními aktivitami se rýsují dvě skupiny, které směřují k dvěma částem prostoru s odlišným charakterem: 1/ aktivity společenské a živé, u nichž není důležité, jaké konkrétní akce to budou, ale důležité je, aby byly pestré a pravidelné a spojovaly lidi (padlo velké množství námětů a záměrů na trhy různého typu i různé podoby živého umění). Dále 2/ intimnější aktivity (konkrétně dále jmenované posezení, hraní si dětí, drobné sportovní využití). Z původních tendencí pojmenování a komentářů je zřejmé, že, by se měly odehrávat v intimnější části prostoru s výraznější rolí zeleně.
• Byl velmi podrobně popsán charakter Vršovic pomocí typických znaků, aby nová zástavba mohla zapadnout (viz přiložené podrobnější vyhodnocení).
• Mimo obavy z narušení stávajících hodnot se jako hrozby objevují nárůst dopravy v Krymské (již dnes automobily stísněné ulici) a obava z vyhrazení příjemných a klidových prostor jen pro obyvatele nových objektů

Co z výsledků 1. setkání vyplývá?

V rámci dalších úvah je přílohou vyhodnocení úvaha, jak výstupy participace zapracovat do architektury (opět viz přiložený soubor – strany 15-19), zde uvádíme několik příkladů:

• Zachování otevřeného dojmu z prostoru – tomu pomůže v zastavovacích podmínkách Prahy 10 předjímaný princip bloku otevřeného směrem na Jih (ale uzavřený v přízemí živým parterem jasně vymezujícím tvar tržíčku!)
• Oddělení různých charakterů prostoru ul. Moskevské a tržíčku jasným vědomým a odůvodněným gestem v řešení veřejného prostoru a/nebo budovy (stromy, budova, drobná architektura apod.). Zatímco Moskevská je obchodní ulicí širšího významu, tržíček je více vázaný k místní komunitě – poklidný, útulný, domácký, lidského měřítka. Pokud akce na něm konané svým významem tento místní charakter přesahují je to ne velikostí ale originalitou.
• Vytvoření otevřeného prostoru dvou charakterů – jeden větší, otevřený „kamenný“, zpevněný pro s trhy a akcemi (mluví se o ní jako o náměstí, náměstíčku), a uzavřenější a zelenější část na klidnější pobyt (nazývaná v hovoru jako zelený vnitroblok, koutek, terasa).
• Řešení veřejného prostoru tržíčku jako flexibilního sdíleného prostoru – chodník i vozovky v jedné úrovni (případně alternativně v jedné úrovni kromě ul. Krymská) pro zpomalení pohybu automobilů a snazší využití při akcích. Pracovat s univerzálními plochami, nezpevněnými plochami nenarušit souvislost hlavního prostoru pro akce.
• Redukce parkovací stání ve veřejném prostoru (nutno navázat zavedením parkovacích zón) tak, že bude skutečně fyzicky nemožné a tím vytvořit prostor pro akce.
• Živá a zajímavá nároží – nároží jsou důležitější než běžné úseky fasád; je proto důležité je cíleně promýšlet; je možné navázat na obvyklý postup ve Vršovické zástavbě – využití zkosení, zakulacení a různých druhů architektonického zvýraznění. Zároveň umístit živé provozovny s větším množstvím a obratem návštěvníků, mající potenciál k setkávání (kavárna, pekárna, restaurace), v parteru nároží.
• Zachování průhledu Krymskou ulicí do tržíčku.
• Předcházení výraznému nárůstu dopravního zatížení – volit funkce v objektech tak, aby nevyžadovaly velký pohyb automobilů a cíleně toto prokázat.
• Navázat v pojednání fasád budov na charakter zástavby Vršovic:

1. Odlišit vzhledově parter na uličních fasádách – kromě funkce i barvou, materiálem, strukturou povrchu apod.
2. V členění fasád jasně vyjádřit jednotlivá podlaží. Nepoužívat celoprosklené fasády bez dalšího členění. Vhodné je využít okna s parapetem, při používání francouzských oken je nespojovat do vertikálních pásů, které smazávají vnímání jednotlivých podlaží a evokujících vysoký řád.
3. Podpořit pojednáním urbanistické členění uličních fasád na vertikální bloky odpovídající členění okolních objektů – viz výše. 

Na základě zjištění ze setkání se ukazuje jako potřebné doplnit fyzické změny organizačními opatřeními ve veřejném prostoru – podpořit aktivity ve veřejném prostoru zavedením dopravního režimu obytné ulice nebo alespoň zóny 30 + zavedením parkovacích zón v této části Vršovic.

Výsledky 2. setkání

Druhé participační setkání proběhlo 24. 6. 2013 v divadle Mana s následujícím programem:

• Úvod a shrnutí předchozích výstupů participace (P. Klápště)
• Nastínění možností řešení situace v dopravě v širším měřítku – zóna 30, jednosměrné okruhy, parkovací zóny (I. Lejčar)
• Prezentace variant řešení proluky (K. R. Rachidi)
• Prezentace variant řešení tržíčku (S. Spurná)
• Připomínkování variant (v plénu) – došlo pouze na zástavbu proluky, varianty tržíčku připomínkovány z časových důvodů nebyly.

Debata nad zástavbou v proluce neprobíhala jako srovnání variant; ihned v počátku bylo pojmenováno, že se nejedná o různá urbanistická řešení (nesouhlasili přítomní z okruhu investora). Dále tak byly varianty komentovány víceméně jako jeden celek. Z výstupů setkání jednoznačně vyplývá, že možnosti zástavby nebyly předloženými návrhy variantně prověřeny.

Práce na dalších variantách investora

Investor připravuje nové varianty, ve kterých se snaží reagovat na připomínky z veřejného plánovacího setkání 24. 6. Nové varianty však jsou náročnější na podklady pro územní rozhodnutí — a tedy z nich vyplývají časově náročné procedury. Zejména bude třeba připravit podklady aby stavební úřad uznal, že se opravdu jedná o proluku (a mohly se tak použít odstupové vzdálenosti ve Vršovicích obvyklé) a projít v tomto oficiální žádostí.