Rodinný dům je umístěn co nejvýše na svažitém pozemku, z důvodu odclonění stavby od níže probíhající železniční trati, zlepšení výhledů ze stavby a zvýšení solárních zisků nutných pro vytápění pasivního domu. Stavba respektuje dle požadavků CHKO původní zástavbu, svou zastavěnou plochou je umístěna mezi pomyslné přímky pokračování zástavby. Nejsevernější roh je umístěn právě na tuto pomyslnou přímku hrany zástavby odkloněné od komunikace.
Stavba je umístěna delší fasádou rovnoběžně s vrstevnicí, jak je to pro členitý a svažitý terén logické a běžné u tradičních staveb. Znamená to lepší splynutí stavby s terénem než při umístění pod úhlem na vrstevnice. Zároveň to znamená nejnižší možný objem zemních prací a narušení terénu. Na zadní straně bude dům mírně zapuštěný do terénu, aby tolik nevyčníval nad terén a skryl se v zeleni.
Přáním stavebníků je:

• postavit co nejlevnější stavbu z ekonomických důvodů s minimem zbytných investic
• mít stavbu vysoce energeticky úspornou, neboť nízké provozní náklady mají pomoci splácet hypotéku
• využít vlastního času ke stavbě svépomocí, kterou si vyzkoušeli už dříve při rekonstrukci bytu
• žít ve zdravém vnitřním prostředí, snížit ekologickou stopu stavby
• vybavit stavbu minimem technologií
• mít dispozici po všech stránkách minimální, plně využitou, v patře flexibilní 

Výsledkem je návrh pasivního domu se spotřebou tepla na vytápění dle PHPP pod 15 kWh/m2a. Obvodové konstrukce jsou nadstandardně zatepleny — podlaha a strop celulózou o tloušťce 400 mm, stěny dvojitou vrstvou slaměných balíků mimo jižní stěny, kde je jedna vrstva balíků přiizolována dřevovláknitou izolací pro lepší přisvětlení místností. Okna a vstupní dveře budou vybrány z nejkvalitnějších.
Stavba vykazuje běžné atributy pasivních domů — kompaktní tvar a stínění okenních otvorů přesahy střech a pergolou. Přízemí je navrženo jako obytné s pracovnou a výstupem na terasu, v patře jsou umístěny tři ložnice s úložnými prostory, přičemž dětské pokoje je možno dále rozdělit a jeden pokoj přidat. Tomu odpovídá aktuálně navržená zvětšená výměra a volba rozmístění oken na fasádě. Hlavní obytný prostor v přízemí je opticky zvětšen dvěma okny na celou výšku patra, která propojují prostor s terasou a jižními výhledy na Polabí a Poohří.
Zádveří stavby je integrováno netradičně do vytápěné části. Cílem je snížení konečných nákladů na stavbu, neboť do budoucna nebude třeba přistavovat další relativně drahé nevytápěné části — pro skladování zahradního náčiní apod. slouží zahradní domek umístěný o něco výše po svahu.
Ekonomie konstrukce je zvolena takto: Stavba je založena nad terénem. Vodorovné konstrukce podlahy jsou z I nosníků, mezi ně je možné dle aktuální situace doplnit jako tepelnou izolaci celulózu. Stěny jsou navrženy z masivních dřevěných panelů. Ačkoliv se jedná o konstrukci dražší než např. two-by-four, panely jsou zároveň vzduchotěsnou vrstvou, pevným podkladem pro kotvení slaměných balíků a především je v naprosté většině ploch interiéru není třeba opatřovat dalším povrchem. Toto je umožněno také chytrým návrhem instalací vody a kanalizace. Elektroinstalace bude vedena v podlahách, zásuvky na obvodových stěnách budou u podlah. Zásuvky výše umístěné a vypínače budou vždy na předstěnách (např. koupelny) a příčkách. Střecha bude uzavřena opět I nosníky s izolací, plášť je řešen jako provětrávaný a ozeleněný.
Na vnějším vzhledu stavby se bude podílet mírně zvlněná světlá vápenná omítka, dřevěná pergola a viditelné dřevěné trámky na hlavní střeše. Vnitřní příčky jsou navrženy z těžkého materiálu — vápenopískové cihly, nebo vysoce vlhkostně akumulační nepálené cihly hliněné.
Vnitřní technologie obsahuje kompletní řízené větrání bez cirkulace, neboť nikde v domě není umístěn výraznější zdroje tepla. Výměna vzduchu bude řízena čidly na CO2, rozvody budou vedeny pouze v podhledech chodeb. Vytápění bude zajištěno: V obytné mistnosti v přízemí teplovodním vytápěním v podlaze i díky teplu z kuchyně. V koupelnách teplovodními žebříky, případně se zapojením podlahového vytápění na stejnou větev. Pracovna a pokoje zůstanou dle rozhodnutí stavebníka zcela bez vytápění, které bude případně zajištěno elektricky. Část tepla se dostane do pokojů vedením a sáláním z přízemí po schodech. Bude provedena příprava na minimální teplovodní vytápění a dle zkušeností a vývoje cen energií bude či nebude později provedeno. Srdcem systému bude integrovaný zásobník tepla, na který budou napojeny teplovodní solární kolektory nebo lépe, dle vývoje technologií, přímo fotovoltauické panely, jejichž energetické přebytky budou dodávány do sítě. Tato koncepce je umožněna pouze nadstandardními tepelně-technickými vlastnostmi obálky budovy, která nebude předmětem ekonomických kompromisů, a bezpochyby také ochotou a tvořivostí stavebníka.