Mokřady u Falkenburku - místo pro lidi i přírodu

Návrh návštěvnické infrastruktury v revitalizovaných biotopech pro obojživelníky se zapojením veřejnosti.

Nezisková organizace Čmelák – společnost přátel přírody postupně získala několik pozemků u zámku Nový Falkenburk v Jablonném v Podještědí. Plánuje je v několika fázích přeměnit na přírodní biotopy svázané s vodou a vytvořit podmínky pro to, aby lidé z okolí místo rádi navštěvovali a poznávali. Studie návštěvnické infrastruktury navazuje na projektovou dokumentaci tůní pro obojživelníky (AquaKlimax – Ing. Pavel Schneider). Cílem je navrhnout vybavení pro návštěvníky tak, aby sem rádi chodili a dostali se do kontaktu s přírodou a zároveň příliš nerušili vodní tvory a rostliny.

Participace veřejnosti

Dosud proběhla dvě setkání s veřejností. Na prvním jsme analyzovali místo metodou Christophera Daye (příjemné a nepříjemné smyslové vjemy, dojmy, příběhy, duch místa) a dali dohromady program – žádoucí aktivity v lokalitě a priority mezi nimi. Na druhém setkání v diskusi nad pracovními variantami vznikla vodítka pro vytvoření finálního návrhu.

Pracovní varianty

Pro druhé setkání s veřejností byly vytvořeny tři pracovní varianty jako podklad pro debatu o konkrétním řešení. Všechny varianty mají společné členění na následující tři zóny:

  • Centrum aktivit je rušný prostor pro lidi, společenský kontakt, náročnější zábavu a kratochvíle,
  • Nerušná příroda tvoří většinu lokality, lidská noha sem nemá důvod ani příležitost vkročit
  • Zóna na pomezí, pro procházky a pozorování

Varianta „ U velké tůně“ umisťuje centrum aktivit ke stávající cestě k velké tůni. Jsou zde seskupeny aktivity jako koupání, pískoviště s herními objekty, vrbové tunely pro děti, altán apod. Z tohoto důvodu má centrum aktivit více kultivovaný charakter než jeho okolí. Nově navržená cestní síť umožňuje malý i velký procházkový okruh i pro maminky s dětmi, případně s kočárkem. Tato varianta je nejkontrastnější – intenzivně využívá jádro řešené plochy, okraje ponechává přirozenému vývoji bez jakýchkoliv aktivit.

Varianta „U malých tůní“ má jednoznačné těžiště mezi dvěma tůněmi v západní části. Je zde soustředěna většina aktivit – koupání, pískoviště s herními objekty, vrbové tunely pro děti, altán apod. Z tohoto důvodu má centrum aktivit více kultivovaný charakter než jeho okolí. Zcela přírodní charakter mají zejména malé tůně ve východní části. Nově navrhované cesty umožňují dva malé procházkové okruhy i pro maminky s dětmi, případně s kočárkem – jsou zpevněné dřevěným či kovovým roštem a dostatečně široké. Okolo velké tůně je navržena jen štěrková pěšina.

„Rozptýlená“ varianta nemá žádné jednoznačné centrum, aktivity jsou umístěny podél stávajících cest jako korálky na náhrdelníku. Vzhledem k nově navrhovaným cestám pouze ve formě štěrkových pěšin, které časem zarostou travou a malým tůním, ponechaným přirozenému vývoji bez jakýchkoliv aktivit (kromě pěšiny) působí tato varianta „ nejdivočeji“.

Finální návrh studie

Finální návrh uspořádání vychází z  tzv. „Rozptýlené“ varianty. Umístění aktivit u stávající cesty  má dva hlavní efekty: návštěvníci mají motivaci projít celým územím (vždy je čeká něco nového) a zároveň jsou okrajové polohy ponechány přirozenému vývoji. Určitým průnikem do této „divočiny“ jsou cestičky pro pěší. Cestní síť je spojitá a je navržena jako okružní. Tři největší tůně lze obejít kolem dokola a návštěvník tak může zvolit z několika variant okruhů.

Cestní síť

Nově navrhované pěšiny budou široké 1,2 m, tak aby bylo možný průchod s kočárkem a malým dítětem. Je počítáno s tím, že povrch cest zaroste po okrajích vegetací, která snáší sešlapávání. Okruh kolem malé východní tůně je navržen jako dřevěné hatě. Je to tradiční technika zpevnění cest používaná v podobných situacích, nemění půdní profil, zároveň poskytuje pocit něčeho výjimečného a člověk má menší tendenci z hatí sejít mimo cestu (vyplývá z asociace: hatě = rezervace).

Vybavenost, mobiliář a aktivity

Podél stávající cesty na jižním břehu velké centrální tůně je navrženo ohniště, kamenné molo, lavička, tee-pee, vrbová chýše a vrbový tunel z živého vrbového proutí. Kamenné molo je sestava velkých lomových kamenů (balvanů) o rozměrech cca 2x1,5x1 m začínajících na břehu a pokračujících do volného prostoru tůně. Jejich umístění by mělo umožňovat přechod z jednoho kamene na druhý suchou nohou.

Na rozcestí stávající páteřní cesty a cesty lemované dubovou alejí je navržen altán z lehké dřevěné konstrukce, s částí stěn vyplétaných vrbovým proutím. Altán slouží jako orientační bod, jako úkryt před deštěm či před palčivým sluncem, jako intimní pobytový prostor pro posezení nad knihou či pro pozorování okolí, případně jako základna pro různé environmentální programy.

  • Altán se otevírá k severu a východu výhledy k velké tůni a prostoru a ohništěm a k západu k rozcestí, kde mohou probíhat akce a společenské aktivity; je otevřený a společenský. Na jihu a východě vytvářejí stěny závětří.
  • Na jižní stěnu je přitisknuta lavička na které si s krytými zády vychutnám pohled na potok a jižní slunce. Posedět pod střechou altánu lze u sestavy stůl – dvě lavičky.
  • Povrchově neupravené modřínové dřevo a ozelenění střechy splývá s proměnlivým přírodním prostředím.

Na jižním břehu západní tůně je navrženo posezení s lavicemi a stoly (např. pro piknik) s výhledem na zámek do a okolní krajiny. V blízkosti posezení je umístěno pískoviště oddělené od trávníku dřevěnými trámky. Na trámcích je možno sedět, či po nich chodit. V prostoru pískoviště je umístěna také pumpa čerpající vodu z tůně a umožňující stavbu různých pískových staveb a vodních hrátek. Pískoviště a na něj navazující štěrková pláž jsou vysvahovány tak, aby byl umožněn načerpané vodě odtok zpět do tůně. V prostoru štěrkové pláže jsou umístěny lomové kameny a odkorněný kmen stromu i s částmi kosterních větví. Tyto objekty mají estetickou funkci a zároveň mohou sloužit jako prvky rozvíjející sílu, obratnost a kreativitu dětí.

Na druhé straně od posezení je navržena malá rozhledna o třech vyhlídkových podestách. Rozhledna umožňuje prostor tůní a okolní krajiny vnímat z jiné perspektivy. Zároveň slouží jako cíl a magnet všech vycházek návštěvníků mokřadu.

  • Rozhledna se svým tvarem otevírá k západu a východu. Nabízí výhled k malé tůni se zámkem a na pastviny; v těchto směrech je maximálně otevřená (průhledné zábradlí z nerezové sítě, event. lanek). Na severu a jihu východě jsou plné proutěné stěny směřující pohled a vytvářející závětří.
  • Vyhlídkové podesty jsou tři v různých výškách (1,26 m, 2,52 m a 3,78 m), což umožňuje postupnou změnu perspektivy.
  • Jižní a severní stěna je vypletena vrbovým proutím a odráží i využívá tak vrbiny v okolí.
  • Díky využití povrchově neupraveného modřínového dřeva (které přirozeně stárne) splývá rozhledna s proměnlivým přírodním prostředím.

Severovýchodní záliv velké centrální tůně lze obejít (varianta pro malé děti, kočárky apod.), dobrodružnější povahy jej mohou překonat po velkých kamenech umístěných jako šlapáky přes vodní hladinu.

Cestní síť je doplněna autorsky navrženými lavičkami s nízkými nároky na údržbu (použití bezúdržbových povrchů – neupravený přirozeně stárnoucí modřín a žárově zinkovaná ocel). Lavičky jsou rozmístěny tak, aby z nich byl dobrý výhled a pokud možno měly krytá záda, pro pocit jistoty a bezpečí. Postupně, jak budou tůně zarůstat a zabydlovat se vodními živočichy, je možné podél cest doplňovat prvky mobiliáře související s environmentální výchovou – informační tabule, interaktivní herní prvky apod.

Vegetace

Iniciace sukcese: V litorálním pásmu západní a centrální velké tůně je navržena iniciační výsadba vybraných druhů autochtoních vodních a mokřadních bylin (Iris pseudacorus, Typha latipholia, Schoenoplectus lacustris, Acorus calamus, Alisma plantago, Butomus umbelatus aj). Tyto byliny mají výrazný estetický efekt a mohou zvýšit jak pobytovou tak edukační atraktivitu řešeného území. V ostatních tůních bude vegetace ponechána samovolné sukcesi.

Reminiscence zámeckého parku: Většina stávajících dřevin bude zachována. Navrženo je vykácení několika stromů podél zámecké zdi na severu tak, aby byly vytvořeny průhledy na zámek, zejména z prostoru ohniště, kamenného mola, laviček se stolky u pískoviště a z rozhledny. Dále je navrženo odstranění části keřových porostů vrby bílé v místě vedení cestiček.

Na jižním břehu centrální velké tůně u kamenného mola a lavičky je navržena výsadba nového solitérního stromu vrba bílá ´Tristis´ (Salix alba ´Tristis´). Tento druh je autochtoní, avšak kultivar Tristis má převislé větvičky. Bude tak kontrastní k okolním porostům i k horizontále vodní hladiny. Zároveň je reminiscencí zámeckého parku (proto je umístěna v místě výhledu na zámek) a podpoří pocit kulturní krajiny.

Management: Bylinné patro mimo litorální pásmo je navrženo jako extenzivní vlhká louka s 1-2 sečemi v roce. Bodově, v okolí mobiliáře, je navržen polointenzivní trávník s 8-16 sečemi za rok.