Environmentální porovnání pasivních a nízkoenergetických domů z hlediska dopadu na životní prostředí – case study rodinného domu v Žalhosticích

Během minulých let bylo vypracováno několik studií, které porovnávaly dopad stavby na životní prostředí. Martin Vonka z ČVUT se zabýval ve své doktorské práci porovnáním primární energie zabudované v materiálech a primární energií nutnou pro provoz stavby. Tato studie však zaprvé nezahrnovala porovnání pasivního domu a zadruhé nepočítala s tím, jakým způsobem budou domy provozovány, což je u pasivního domu nezbytné. Bjorn Kierulf z Createrry porovnával dva pasivní domy, jeden z přírodních materiálů, druhý s běžných materiálů. Taktéž se však nezabýval provozem a navíc pro porovnání domů použil pouze provozní energii nutnou k vytápění, aniž započítal další energii v domě spotřebovávanou.

Autor: Jan Márton

Z těchto důvodů, a při příležitosti přednášky na konferenci Přírodní stavby od A-Z II., jsem se dopodrobna zabýval výpočtem pro porovnání třech variant téhož pasivního domu z různých stavebních materiálů při dvou variantách způsobu provozování na obnovitelné i neobnovitelné zdroje. Výsledky jsou velmi odlišné a ukázaly, že je třeba se způsobem provozování u pasivního domu rozhodně počítat. Jako podklad jsem použil stavbu rodinného domu v Žalhosticích, pro svou jednoduchost.

Druhá část studie se zabývá porovnáním dopadu na životní prostředí u tří běžných variant staveb pasivních a nízkoenergetických domů stavěných z přírodních materiálů:

  • EPD provozovaný na obnovitelné zdroje energie
  • EPD provozovaný částečně na obnovitelné zdroje energie
  • NED provozovaný na obnovitelné zdroje energie

Ačkoliv mám k pasivním domům blízko již cca 7 let, při úvahách a rozhodnutích o využití materiálů mi chyběl jakýkoliv pevnější podklad. Tato studie, jako jakákoliv jiná, je do určité míry teorií. Její závěry nejsou příliš překvapivé, udávají však další možné směry pro projektování a rozšiřují informační základnu.

Studie je zde ke stažení a volně šiřitelná.

Za pomoc s některými vstupy děkuji zejména Pavlovi Minářovi, Danovi Grmelovi a Jakubovi Wihanovi.

Příloha