Autor: Petr Klápště

Spolu s Karlem Maierem, Martinem Veselým a Markétou Hugovou zpracoval Petr Klápště pro Ministerstvo pro místní rozvoj část podkladů pro (hodně zevrubnou) analýzu stavební kultury ČR — konkrétně kvalitativní výzkum mezi odbornou veřejností a veřejnou zprávou a témata “Začlenění staveb do území – stavby v kontextu svého prostředí”, “Veřejná prostranství”, “Prostorové uspořádání sídel, dostupnost / napojení” a “Podpora stavební kultury ve školství, výzkumu a vývoji”.

V rámci kvalitativního výzkumu proběhla série strukturovaných rozhovorů a jejich závěry jsou v některých ohledech zajímavé. Tento text ukazuje výroky týkající se energetické náročnosti staveb.

Hodnocení významnosti a problémovosti respondenty

Hodnocení významnosti tématu energetické náročnosti (jako součásti stavební kultury) i jeho problémovosti vykazuje největší rozptyl mezi jednotlivými respondenty. Znamená to tedy, že v hodnocení významnosti a problémovosti energetické náročnosti stavění a staveb jsou mezi odborníky velké rozdíly. Architekti a představitelé veřejné správy přikládají většinou energetické náročnosti větší význam a považují je za problematičtější, nežli respondenti – odborníci z jiných oborů.
Také dopady úprav směřujících ke snížení energetické náročnosti staveb jsou vnímány rozporně. Někteří respondenti uvedli, že téma energetické náročnosti je třeba zařazovat do kontextu udržitelnosti staveb a trvanlivosti / životnosti stavebního díla. Kritika směřuje do zúžení problematiky energetické náročnosti na zateplování, navíc pak ještě za použití materiálů, které jsou samy o sobě z hlediska energetické náročnosti pořízení a životnosti pochybné.
Někteří architekti k tématu energetické náročnosti žádné komentáře ani náměty neuvedli.   

Shrnutí názorů respondentů  

Čísla v závorkách před uvedenými názory uvádějí počet respondentů, kteří takovýto názor vyjádřili. Formou zkratek dále do jakých profesních skupin tito respondenti patří: A = architekti,  V = veřejná správa, S = společenské vědy

• (5 A,V,S) Při zateplování jde především o úspory v provozu. Řešení energetické náročnosti staveb je často synonymem pro zateplování. Možné problémy použitých materiálů (životnost, toxicita, odbouratelnost) ani nezamýšlené důsledky nekvalitních řešení (narušené mikroklima uvnitř stavby, znehodnocení historické hodnoty objektu) se neřeší. „Zateplování je absolutně na špičce. Upřednostňuje se tedy efekt úspory na vytápění. Nadřazuje se všemu ostatnímu… To je samozřejmě velmi krátkozraké. Materiálově je, jak je to recyklovatelné, zlikvidovatelné. Druhá rovina je, jestli se nenadřazuje tepelná náročnost nad věcmi, jako je hygiena, vlhkost…“ (A)
• (3 A,S,V) Zapomíná se na energetickou náročnost sídel. Negativa pokračující expanze do krajiny hrozí znehodnotit úspory ze zateplování. „Pokud bychom vzali ta sídla jako soubor všeho, co v nich je, tzn. včetně individuálních domů a dopravních prostředků, které používáme, tak ta energetická náročnost je nižší. Toho dosahujeme přes ty individuální prvky. Ale na co zapomínáme je ten celek, to prostorové rozmístění. A urban sprawlem energetickou náročnost zvyšujeme, jdeme proti tomu.“(S)  „…dnes už se celkem bez problémů diskutují z tohoto hlediska domy jako jednotlivé, samostatné nemovitosti. Co ale vůbec nediskutujeme, je ekonomika a energetická náročnost osídlení, to znamená rozmístění těch domů a rozmístění těch sídel. A tam vždy poukazuji na urban sprawl, který se odehrává kolem našich měst, kde nejde jen o tu vlastní hustotu, ale o fragmentaci v prostoru, což znamená vysokou energetickou náročnost z hlediska dopravy.“ (S) „Jestliže mám místo kompaktního města urban sprawl, tak to má samozřejmě dopady na inženýrské sítě, tepelné ztráty atd. Energeticky úsporné řešení začíná od dobrého urbanismu.“(V)

Jednotlivé názory respondentů definující podstatu problémů

Jednotliví respondenti nad rámec výše uvedených obecných problémů popisují jejich různé příčiny a konkrétní projevy, zejména nezamýšlené důsledky úspor energie staveb redukovaných na zateplování.

• Uvažování o energetické náročnosti staveb se zpravidla redukuje na fázi provozu a údržby. Je tak opomíjena energetická náročnost jak výstavby, tak komplexní rekonstrukce či likvidace stavby na konci životnosti použitých materiálů. „Podle mě se to zaměřuje na jen ten provoz. Je to jenom o tom polystyrénu. Spousta firem se neoprávněně nabalíkovala na zelené úsporám. Ty polystyrény, ty umělé hmoty, mě děsí, protože je to neprozkoumané. Co se stane, až začne hořet a okapávat opolystyrénovaný panelák. Natož to bourání. Myslím, že na toto nikdo moc nemyslí. (A)“ „Hlavním kritériem stavebníků je cena, proto jako zateplovací materiál zcela dominuje polystyrén. Bohužel nikdo neuvažuje o tom, co bude za několik desetiletí, až se použité polystyrénové obklady dostanou na konce své životnosti. Podceňují se také mikroklimatické aspekty takto zateplovaných staveb.“ (A)
• Chybí povědomí a debata o vztahu chování obálky budovy a mikroklimatu, což způsobuje problémy při energetických sanacích (viz i předchozí citace).  „Několik domů (v naší obci) využilo program Zelená úsporám na zateplení, ale většina zástavby je starší ze smíšeného zdiva, což se zatepluje špatně. Takže energetická náročnost těch staveb je velká. Pro zateplování byl používán polystyren a nejsem si vědom, že by někdo řešil jeho životnost/vedlejší /nežádoucí efekty nebo následnou likvidaci. Zaznamenali jsme pouze u rekonstrukcí starších domů spojených výměnou oken problémy se změnou mikroklimatu.“ (V)
• Nedomyšlené zateplování může snížit fyzickou i morální životnost staveb. Znehodnotit estetickou stránku domu, historickou hodnotu či jeho schopnost začlenění do kontextu. „Když se hromadně zateplují fasády historických domů, tak nejen že ty domy strašně rychle mentálně zastarají, protože ty fasády baráků z 19., začátku 20. století se lidem líbí, ale to obložení z polystyrénu tam bude dalších 30, 40 let a co potom. Přijde mi to strašně nedomyšlené. Součástí toho programu (Zelená úsporám) by mělo být, aby se mohly používat pouze recyklovatelné materiály. Když už chce někdo dotaci od státu, tak by mělo být podmínkou, ať použije materiály, které nebudou takto devastační. A mělo by být nějak ohlídané, aby nezdevastoval estetickou stránku toho domu.“(S) Objevuje se konflikt mezi požadavky památkové ochrany a energetickými sanacemi. „Je velice obtížné snížit energetickou náročnost v podmínkách památkových rezervací. Naprosto souhlasím s tím, že nemůžeme historicky cenný dům zateplit klasickým způsobem. Na druhou stranu si myslím, že z pohledu občanských práv ten člověk, který v něm žije, by měl mít právo na srovnatelné výdaje za vytápění jako ten, kdo žije mimo památkovou zónu, takže by to mělo být státem nějakým způsobem zohledněno, dotováno.“(V)
• Důvodem těchto problémů může být nedostatečná osvěta a vzdělávání „Nezohledňují nejen ty dvě krajní fáze, ale mnozí dokonce ani ten provoz. Myslím, že ta osvěta o energetické náročnosti chybí.“(V) „Ekologie byla za socialismu pavěda, takže lidem chybí vzdělání, ten kontext.“(A) Důsledkem chybějící osvěty je i nevhodné chování uživatelů v budovách. „Lidé jsou špatně vychovaní. Značnou část populace negativně ovlivnila ta panelová sídliště, kde začalo topné období a „hulilo se“ teplo bez možnosti ho regulovat.“(S)

Seznam respondentů PhDr. Richard Biegel, historik umění Ing. arch. Tomáš Drdácký, starosta MČ Praha Troja Ladislav Filipi, starosta obce Korouhev Ing. arch. Lubor Herzán, městský architekt, Třebíč Ing. arch. Petr Hlaváček, architekt a pedagog Ing. Hana Chybíková, místostarostka města Modřice JUDr. PhDr. Michal Illner, CSc, sociolog Doc. ing. arch. Jan Jehlík, architekt a pedagog Mgr. Karolína Jirkalová, teoretička architektury Ing. arch. Jan Kasl, architekt Ing. arch. Ivan Lejčar, dopravní urbanista Ing. arch. Jakub Masák, architekt Martin Pavlíček, starosta obce Olší Ing. arch. Vlasta Poláčková, urbanistka Ing. arch. Robert Sedlák, architekt, nadace Partnerství Doc. RNDr. Luděk Sýkora, PhD, sociální geograf PhDr. Milan Turba, sociolog, URM Praha